17.kapitola - Gentle World

26. června 2012 v 18:25 | Mania Dardeville |  Gentle World

Váhání



Nejde mi internet, nevím na jak dloho to bude. Mám ale pár kapitol napsaných a dám je sem, aby se přidaly samy, tak snad to půjde...
Přidávám z PC, kde je jen mozilla a nějak mi rozhodila odstavce, tak na to berte v následujících kapitolách ohledy. ;-)


"Kdes byl?" vyštěkl Stan na Aleše sotva se vrátil zpátky do bytu. Vyskočil z gauče, na kterém do teď seděl a nasupeně zíral do prázdné zdi. Udělal nejasný pohyb směrem k Alešovi. Blonďatý mladík sebou nepatrně trhl.

"No, já--" zmateně zamrkal. Od včera na něj Stanislav nepromluvil a najednou se zajímá o to, kde strávil pár chvil? Proč?

"Na něco jsem se tě ptal!"

"Venku," šeptnutí.

Tmavovlasý muž nedůvěřivě přimhouřil oči. "Dobře," pomalu. Nechtěl nechat svůj vztek, aby ho ovládl. Vlastně se za včerejšek trochu styděl. Zrak mu spočinul na Alešově tváři. Ano, měl za co se stydět. Docela se divil, že se blonďatý mladík obtěžoval vracet. V bytě určitě nebylo nic, co by později mohl postrádat. Ne snad, že by Stan nebyl rád, že je Aleš zpátky. Tak nějak se mu vedle mladíka lépe žilo. A pak, kdo jiný by jej vyslechl? Kdo jiný by jej pochopil?



"Měl by sis něco udělat s vlasy," zamumlal Stan. Posadil se zpátky na gauč.

"Hmm... Aleš sklopil zrak k zemi. Stan byl někdy zvláštní, nevyznal se v něm. Byl však odhodlaný se staršího mladíka nebát. Včerejšek byl omyl, hodí jej za hlavu a život půjde dál. Ne úplně bezstarostně dál, ale snad aspoň poklidněji. Jenže, pak tady bylo dnešní ráno. To, co se stalo... Bylo to zvláštní. Opravdu bylo možné, že by jej Rosťa vzal zpátky? Jen tak? Proč?



"Přines nůžky."

"Cože?" Aleš vytřeštil oči na tmavovlasého muže.

"Upravím ti vlasy," zamumlání.

"No, totiž..."

"Aleši, myslím to vážně. Přines nůžky."

Blonďatý mladík si povzdechl. Nejspíš mu nic jiného nezbývalo. Aspoň Stan nebyl naštvaný, kdo ví v jakém stavu by pak jeho vlasy zůstaly. Možná by se jich měl zbavit úplně, předešel by tak zbytečnému trápení.



O chvíli později seděl na židli před Stanem, který za ním stál s nůžkami v rukách. Aleš pevně zatínal třesoucí ruce v pěsti a doufal, že Stanova nálada se náhle nezmění. Nepatrně sebou trhl, když cítil, že Stan bere do rukou pár pramenů vlasů.

"Uklidni se." Stanislav zněl trochu frustrovaně. Možná by se měl uklidnit. Nechtěl jej naštvat. Ne, včerejšek se už nebude opakovat. Stan takový nebyl. Nemohl být.

Stan byl jen nešťastný muž, se kterým si Jonathan zahrával. Ano, tak to podle Aleše muselo být. Možná by tomu nevěřil tak úpěnlivě, kdyby mu Jonathan tolik nevadil.



Zavřel oči. Doufal, že jeho účes nebude úplně mizerný. Ještě někdy potřeboval vyjít na ulici a vypadat aspoň trochu k světu.



"Hotovo." Stan sklonil nůžky. Aleš zůstal sedět na židli, oči stále zavřený.

"Můžeš se jít podívat," povzdechl si černovlasý muž. Posadil se zpátky na gauč. Bylo mu jasné, že Aleš mu nedůvěřuje. Nemohl se mu divit. Včera 'ujel'. Aleš nemohl za jeho frustraci. Nemohl za to, že jej jeho drahý chlapec nechce zpátky. Jenže... Když Aleš mu Jonathana tolik připomínal.



Blonďatý mladík se lehce roztřeseně postavil a zamířil do koupelny k zrcadlu, zjistit jak moc mizerně vypadá. K jeho překvapení to zase tak špatné nebylo. Jistě, vlasy měl kratší než bývaly. Takové lehce sestřihané mikádo. Možná, kdyby do toho časem hodil nějaký melír, tak by u tohohle účesu mohl chvíli setrvat.

Když se vrátil zpátky do obývacího pokoje. Stan už měl uklizené ostříhané vlasy. To Aleše docela překvapilo. Někdy se mu zdálo, že Stan jej v bytě toleruje jen proto, že tady občas uklidí. Což normálně nedělal. Když byl s Rosťou, nechal se od rudovlasého mladíka obskakovat a v podstatě nehnul ani prstem.



A opět byl myšlenkami u Rostislava. Co měl dělat?

S tichým povzdechem si sedl na gauč. O tomhle přeci snil. Že za ním Rosťa přijde a řekne mu, že se může vrátit. Že to, co se mezi nima stalo - ať už to bylo cokoliv, protože Aleš do teď pořádně nepochopil, proč jej rudovlasý mladík nechal - nechají za sebou a půjdou dál, spolu.



"Něco se děje?" Stan se posadil naproti němu. Lehce zamračeně sledoval výraz v Alešově tváři. Něco se mu na něm nezdálo.

"Ne... Teda... Možná," nejistě.

"Co?"

"Není to nic. Nic vážného, jen... Potkal jsem Rosťu," povzdych.

"Aha," opatrně. "A říkal něco?" Vlastně Stana nijak zvlášť nezajímal vztah, který mezi sebou mají Rosťa s Alešem. Rudovlasého mladíka neměl rád, cítil v něm jakési nebezpečí. I když byl Rosťa mladší a fyzický slabší, tak Stan k němu z nějakého důvodu cítil určitou dávku respektu. I když by to nahlas nikdy nikoho nepřiznal, tak k Rosťovi by se nedokázal chovat tak jako k Jonathanovi nebo Alešovi. I když by na něj dokázal být zlý, surový, tak uvnitř by stále cítil záchvěv nespecifikovatelné obavy.

Navíc opravdu nechtěl slyšet Alešovi nářky nad tím, že jej rudovlasý mladík nechce. Jediný důvod, proč tady Aleš byl bylo to, že měli stejný problém. Ani jeden z nich neměl muže svých snů. A dobře, možná Aleše pokládal tak trochu za kamaráda. I když na kamarádství on příliš nehrál.



"No on... Řekl, že bych se mohl vrátit..." tiše.

"Cože?" Stan přimhouřil oči. Přeslechl se, nebo co?

"Řekl, že můžeme zapomenout na to, co mezi náma bylo a jít dál a... Být zase spolu..."

"A cos mu řekl," tmavovlasý muž držel vztek na uzdě. Jak to, že Rosťa je ochotný vzít někoho jako byl Aleš zpátky a Jonathan se mu nevěnuje ani druhý pohled? Nebylo to spravedlivé. On se přeci snažil. Na rozdíl od Aleše. Kdy ten se Rosťovi omluvil? Kdy za ním šel? Nikdy! A pak stačí, když ho jednou náhodou potká a rudovlasý mladík je ochotný jej jen tak vzít zpět? Co to mělo znamenat? Proč lidi jako Aleš měli všechno tak jednoduché?



"Já... Že si to musím rozmyslet," zaševelení.

"Co?" nechápavě.

Aleš jen pokrčil rameny. Nechtěl Stanovi vysvětlovat své důvody. Nechtěl, aby věděl, že kvůli němu se nechce k Rosťovi vracet. Ne, Stan by to nejspíš nepochopil, ne teď, dokud má plnou hlavu Jonathana. Snad později, až zjistí, že Jonathna si za něj našel náhradu...



"Proč?"

"Co?" Aleš zmateně zíral na Stana.

"Proč se k tobě chce vracet?" zamračeně. Aleš cítil, že by měl být uražený. Přeci jen, proč by se k němu Rosťa neměl chtít vrátit?

"Možná proto, že si nenašel někoho jinýho," zavrčel na Stana. Tmavovlasý muž na něj jen zíral. Věděl, že na Aleše nemá být naštvaný. Ne na něj ne. Ale na Matyáše. Na toho opovážlivce, který si dovolil chtít zastoupit jeho místo!

Ano, Aleš měl pravdu. Jonathan si našel náhradu, jenže jen náhradu. Musí se Matyáše zbavit. A musí to udělat rychle. Než Jonathanovi city k němu úplně ochladnou.



Aleš na něj chvíli zamračeně hleděl. Pak jen pokrčil rameny. Nebyla to jeho věc. Ať si Stan dělá co chce. Jonathan se k němu určitě nevrátí a až to konečně pochopí, bude se muset rozhlédnout kolem a snad uvidí jeho. Snad si uvědomí, že i s ním by mohl být šťastný. Do té doby bude Aleš čekat. Nebylo to zase tak špatné. Přeci jen se Stanem spolu chodili. Sice jen na jako, ale i tak. Mělo to výhodu veřejných polibků, doteků... Třeba časem se to přesune i do soukromí a pak, no pak Jonathan zůstane zapomenut.





Pozn.: Zase krátké, ach jo, nějak mi nejde psát delší kapitoly. Píšu, co je v osnově a nechci to zbytečně roztahovat nudnými a zbytečnými dialogy. I tak mám někdy pocit, že některé věci tam jsou už zbytečné.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Clowers Clowers | Web | 27. června 2012 v 0:24 | Reagovat

Ten Alešek, alespon už je nějak osříhaný, ten Stan, jáj by se měl uvědomit, že teda zrovna Aleš poklad není, lenoch jeden, ale má ho rád ;)

2 Mania Dardeville Mania Dardeville | E-mail | Web | 7. července 2012 v 18:10 | Reagovat

[1]: Aleš poklad není, ale teda Stana bych doma taky nechtěla :-D Ono si nevybereš, možná si nakonec ti dva budou souzeni. Nebo mě naštvou a přisoudím je k sobě já :-D
Uctivě děkuji za komentář :-D

3 Merope Merope | Web | 22. září 2012 v 17:01 | Reagovat

No pre Aleša by asi nebolo dobré, keby ho Stan naozaj chcel, asi je fakt lepšie, že ho teda nechce i keď no, Aleš si zbytočne robí nádeje a keď už tak, by si mohol nájsť nejakého bezpečnejšieho partnera. Skôr takého rozmaznávacieho, lebo Stan ho teda asi rozmaznávať nebude. :-D
Nechce mi pridať koment, no, čo už aj mne to štrajkuje. :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.