Prolog - Zažehnout plamen

31. prosince 2008 v 18:36 | Levial'Niderdama |  Zažehnout plamen
Prolog k druhé povídce

Michael byl obyčejný dospívající mladík. Vlastně, on už dávno dospělým byl, vždyť právě nastupoval na vysokou školu. Jenže rodina se k němu podle toho nechovala. Proto si také vybral obor, který nebyl nikde v okolí jeho bydliště a on tak musel jít na kolej. Z toho jediného byl nadšený. Bude sám. Bude za sebe zodpovědný. Teda... V rámci možností. Stále mu rodiče budou platit kapesné, aby ve městě vůbec byl schopný přežít. Stále za něj budou platit kolej i vysokou. Ale aspoň cítit se tak mohl. Svobodný, volný.

Možná to nebylo úplně to, co si přál. To zjistil hned první večer, kdy ulehal do příliš proležené madrace na posteli. Když nemohl usnout, zatímco jeho spolubydlící již dávno hlasitě oddechoval. Neznal jej, snažil se seznámit. Jenže ráno jej sem přivezli rodiče a to zrovna nebylo to, co by někdo očekával od dospělého muže. Aspoň, že večer se jich zbavil. Musel s nimi, a mladší sestrou Veronikou, ještě absolvovat turistickou prohlídku všech památek, kterých hlavní město nemělo zrovna málo. Naštěstí večer přišel záhy a rodina konečně odjela. K Mikeyho smůle z pokoje záhadně zmizeli dva spolubydlící a třetí byl zcela ponořen do svého notebooku, do něhož cosi rozhořčeně bušil.

Ještě před tím, než ulehl ke spánku se sice stihl dozvědět, jak se který z jeho spolubydlících jmenuje, ale tím to tak končilo. Andreas, to byl ten, který nyní spokojeně spal, byl podle všeho skoro stejně tak uzavřený jako Michael. Možná to ale jen bylo tím, že si s ním, snad zatím, neměl co říct. Andreas měl špinavě blond vlasy, které se mu neposlušně kroutily podél obličeje. Už ten první den Mikeyho poněkud vytáčelo, jak si Andreas vlasy neustále nevrlým gestem zastrkuje za uši. On by něco takového nesnesl. Své vlastní plavé vlasy měl ostříhané nakrátko, musel je nosit nagelované, aby to nevypadalo, že je ostřihán podle kastrolu. Kvůli tomu, že se však takto káždé ráno přikrášloval, si vysloučil ve své rodné vesnici nemalý posměch. Tady to snad bude jiné, to určitě, vzhledem k vzhledu další lidí...
Dalším spolubydlícím byl Julius, o kterém si při prvním pohledu Mikey myslel, že je dívka. Myslela si to i Michaelova rodina, proto možná jeho poněkud homofóbní otec tak rychle z koleje odešel, když zjistil, že Julius opravdu není dívka. Julius byl krásný, opravdu krásný mladík. Měl dlouhé lesklé černé vlasy, které nosil sepnuté ozdobnou sponou. Hluboké zelené oči, orámované černou tužkou, přirozeně rudé rty. Byl malé, štíhlé postavy. Když prošel kolem, otočil se za ním vysloveně každý, i když na první pohled bylo jasné, že o množství krásný dívek, které jej neustále naháněly, nestojí.

A na neposledním místě zde byl nenápadný hnědovlasý mladík Charlie. Zdržoval se až příliš blízko Juliuse, takže se až zdálo, že mezi těma dvěma něco je. Oni to ani nepotvrdili, ani nevyvrátili. Zatím k tomu přeci nebyl důvod. Charlie se vůči Juliusovi možná choval až příliš majetnicky. Avšak vzhledem k Juliusově image to asi ani jinak nešlo.
Julius s Carliem, Michael stále nevěřil tomu, že se druhý mladík tak opravdu jmenuje, byli z jednoho města. Sem přišli, stejně jako Mikey, za svobodou. Z toho mála, co mohl za ten den Michael vypozorovat bylo zjevné, že Charlie je ten kdo za ně dva platí. Možná to byl i on kdo platil rozvernému Juliusovi školu.

Nyní tu ani jeden z nich nebyl. Mikeymu to bylo jedno. Neznal je. Možná by bylo dobře, kdyby se pokusil s nimi seznámit, ale nebyl zrovna příliš průbojný, aby jen tak za někým přišel, zvlášť, když se zdálo, že ten někdo je zcela spokojený bez jeho přítomnosti. Andrease se ani neptal, neměl jistotu, zda by mu vůbec stál za odpověď. Všichni jeho spolubydlící byli podivní, zdáli se jakoby byli úplně odněkud jinud. Musel počkat a uvidí co přinese zítřek.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Gel-chan Gel-chan | 12. března 2010 v 15:34 | Reagovat

Zatím zajímavý začátek ^^, určitě si povídku v nejbližší době přečtu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.